Veškerá státní zřízení od počátků lidstva byla diktaturami. Jinak by nemohla spravovat dané země, efektivně vládnout a vést obyvatelstvo států k blahobytu a pokroku. Pokud jeden typ diktatury vyčerpal svůj potenciál, nastoupil za něj jiný.

Socialismus je poražen? Opravdu?

Také socialismus (o němž filozofující elitáři dnes tvrdí, že byl poražen a nachází se v propadlišti dějin) je diktaturou. Je to diktatura té větší části společnosti, která vytváří skutečný hospodářský výsledek celku, chcete-li, diktatura pracujících.

Není důležité, zda se v té či oné části světa nebo té či oné vývojové etapě zrovna prochází nejrůznějšími deformacemi typu oligarchických výstřelků, osobních nespravedlností apod. Není ani podstatné, když svou cestou služby pracující většině má podobu vietnamské, venezuelské, kubánské nebo čínské cesty. Prostě nezmizel, vyvíjí se, teprve budoucnost v řádech staletí ukáže, jestli tato cesta vpřed je správná nebo slepá.

Také zřejmě platí, že jakékoli označování nějakých těch odboček typu „socialistický kapitalismus“ (Čína), „socialismus s lidskou tváří“ (Československo) „demokratický socialismus“ (většina satelitů býv. SSSR) je zavádějící. Socialismus – diktatura proletariátu – buďto je nebo není. Podobně jako demokracie. Buďto je nebo není. A zatímco socialistických států je dnes na planetě funkčních docela dost, demokratický aby jeden hledal špendlíkem, když má hlavu zanešenou mediálním balastem a nevidí ani to, co má přímo před očima.

Demokracie je diskuze. Ale ne plky…

Demokracie na rozdíl od socialismu je diktatura většiny. Většiny jako takové, nikoli jen té pracující. Jakýkoli přílepek, zejména „obohacený“ tzv. lidskoprávním šuntem, který má roli jakéhosi fíkového listu nahé snahy o likvidaci národních států, je zcestný. Tak je to i s tzv. „liberální demokracií“.

„Liberální demokracie“ žádnou demokracií není. Systém, kde je jakékoli úsilí většiny o pohyb vpřed lámáno a tříštěno tzv. právy bezpočtu nejrůznějších menšin, je intošáckým způsobem anarchie, nikoli demokracií. Jde jen o bezbřehou platformu neplodných plků nejrůznějších politikářů, kulturních frontovníků a další oportunistické party pijavic na veřejných rozpočtech nemajících naprosto nic společného s demokracií.

Menšiny, národnostní, sexuální, zájmové – prostě jakékoli, mají v demokratické formě vlády jen tolik prostoru a práv, kolik jim většina konsenzuálně umožní. Je pak rolí demokratických politiků, aby citlivě vnímali potřeby a přání většiny těch, co je do rozhodovacích pozic zvolili. Aby vyváženost politických rozhodnutí, legislativy či veřejných projevů co nejúžeji kopírovala momentální stav společnosti. Bez používání pozitivní diskriminace, kvót a v ekonomice pak jakýchkoli forem dotací.

My, občané České republiky, kteří nemají definován nárok na svou vlast jako Češi ani v Ústavě, dnes žijeme právě v pseudodemokratickém protektorátě korporátně řízeného pseudostátního konglomerátu evropských „států“, nasměrovaných k zániku ve jménu nastolení anglosaského uloupení surovin a „práv“ na všechno na celé Zemi. Je-li předchozí věta snad méně srozumitelná, o to více bude asi platná. Jak už bylo naznačeno, žijeme přece v uměle vyvolaném chaosu, čiré anarchii.

Většina věří prezidentu Putinovi. To je podstatné.

No, ale je i jiný svět. A není daleko od nás. Jestliže beztak cinknuté průzkumy veřejného mínění ohlašují v médiích „oblíbenost“ nejbizarnějších politických ksichtíků v Evropě i za Velkou louží víceméně pod 50% populace, ba většinou pod 30% i méně, jak si vysvětlit 85% popularitu politika, jenž není součástí „liberálně-demokratického“ světa „hodnot“, „lidských práv“ a „našeho způsobu života“?

Ano, je řeč o Vladimíru Putinovi. Za jeho vedení Rusko nejen bohatne, ale k nelibosti nositelů „jediné liberální pravdy“, rovněž dosahuje nebývalé národní jednoty. Navzdory Washingtonem vedené a světovými nadnárodními bankami, farmakologickými a zbrojařskými koncerny sponzorované, již 8 let trvající války všech (zločinců) proti Rusku, gangsterská fronta nenávistných banderovců a zneužitých Ukrajinců se na Donbase hroutí. Nacismem infikovaní praetoriani anglosaských finančních císařů jsou opět na úprku, jejich komičtí sluhové ze střední Evropy se mohou připravovat když ne na horké léto, tak jistě na velmi, velmi studenou zimu.

Prezident Putin má ve své zemi podporu 85% obyvatelstva. Možná vyšší. Tak co, kdo je větší demokrat? Kdo pracuje ve prospěch svého národa? Koho nenávidí ruští oligarchové zbavení politické moci, kteří v posledních dnech konferovali o neutěšenosti stavu „evropských hodnot“ v Litvě?

Mimochodem – v Rusku se volí za plentou, ve volební místnosti. Rozhodně ne korespondenčně. Nějaká volební překvapení v podobě ukradených prezidentských voleb jak se to veřejně prezentuje o těch posledních amerických nebo rakouských tak rozhodně nehrozí.

Publikoval: Svatopluk Otava

komentátor ANS

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s