V klidnějších dobách se domovský plátek Jana Jandourka zvaný Svobodné Fórum či Fórum 24 dal považovat zdařilou parodii na tolik chybějící humoristický titul.
Dno má takovéto složení…
Osazenstvo redakce dlouho zavdávalo náhodnému čtenářstvu náměty k zamyšlení třeba o již proběhnuvší inkluzi mentálně méně obdařených jedinců do žurnalistiky. Nebo o zajímavých zdrojích pozoruhodně silných chemikálií, které „novináři“ pod vedením snad svého guru a šéfredaktora Pavla Šafra konzumují.
Už profesní rozčlenění redakce je docela veselé. Médium má 1 šéfredaktora 1 hlavní editorku, 5 editorů, 1 politického analytika a 1 redaktorku. Pokud se snad z vnějšího pohledu zdá kapku nehezké, že na takovou skvadru cenzorů (ech…, editorů of course…) šéfa a podšéfky musí redaktorka s analytikem dřít mimořádně usilovně, je takový dojem nesprávný. Všichni editoři i s vrchní editorkou také píší a ony editorské profesní tituly jim byly přiznány asi proto, že dovedli dnes tak potřebné umění autocenzury k naprosté dokonalosti. Zbývá jim tedy jen uřídit dva mladší členy redakce (redaktorku a politického analytika) a jen co mládí profesně dozraje, bude Fórum 24 prvním čistě editorským plátkem u nás. Co, u nás. Na světě!
Nevyvracet, stačí okecat…
Takže editor Jandourek se po vzoru i svých kolegů obírá velmi „zasvěceně“ speciální vojenskou operací Ruské federace na Ukrajině, do níž přerostla „civilizovaným světem“ osm let přehlížená občanská genocidní válka, již po celou tuto dobu vedou náckovští pučisté z Kyjeva proti svým vlastním občanům na Donbasu.
Pan Jandourek v titulku mnohoslibně uvádí: „Ruští propagandisté objevili nové dno. Jenže si Ukrajinu pletou s Čínou.“ A vzápětí i dodává, že: „Fantazie ruských dezinformátorů dosáhla už takového stupně, že ani nemá význam něco věcně vyvracet.“ A ejhle! – kouzlem nechtěného slovutný editor takto sám na sebe práská, že nemá smyl „něco věcně vyvracet“. Nu, to on taky nikdy nečinil. Jeho „žurnalistický“ záběr nespočívá v ověřených faktech, věcných argumentech nebo seriózní debatě. Nikdy nemá potřebu cosi „věcně vyvracet“, což je také podstatou mediální masírky nenáročnějšího čtenářstva, jak ji praktikují i ostatní „novináři“ Fóra 24.
To bylo v Číně! Ne na Ukrajině! V Číně přece…!
V uvedeném díle obviňuje (ne)redaktor ruský televizní web Tsargrad.tv z toho, že ten prý lživě obviňuje ukrajinské ozbrojené síly z účasti na odporném byznyse s lidskými orgány, nelegálních transplantacích, jimž jsou vystaveni jak ruští zajatci, tak i ukrajinští ranění vojáci. Nu a jak už je zvykem tohoto klávesového hejkala, nikterak nevyvrací, argumenty a odkazy zveřejňované Tsargradem, pouze tak po svém, po jandoursku kvílí, že to není pravda, protože tak se přece děje jen v Číně, což každý politicky korektní Neználek musí přece dobře vědět.
Honza dále občas cituje z ruského webu to, či ono, vlastně uvádí přesné citace, ale namísto nějakého solidního odkazu na takového či makového svědka se svým matlavým pokusem o ironii vždy dostane jen k bezmocnému zvolání typu – to není pravda!, to se přece děje v Číně!
Ale nakonec – proč by to vlastně neměla být pravda? Šmejdi vraždící vlastní občany už před ruským vojenským zásahem a pokračující v tomto trendu i nyní, že by si nechali ujít příležitost k byznysu s lidskými orgány?
Tony Cartalucci, geopolitik žijící v Bangkoku 9.7. 2014 pro internetový časopis New Eastern Outlook říká:
„Historie se opakuje.
Právě tak, jako převzetí moci ultrapravicí v Kyjevě znamená znovuzrození nacizmu v Evropě, za plné podpory Evropské unie a NATO, i skrývání nuceného odebírání orgánů a další hrůzy jsou vytrženy přímo z herní příručky Hitlerových nacistů, včetně zálib nechvalně známého Josefa Mengeleho. Historie se opakuje zvlášť kvůli ignorantství západního publika a spoluviny novinářů placených za přinášení pravdy, a místo toho ji pohřbívají v propagandě.
Protože k odebírání orgánů na Ukrajině nepochybně dochází a protože k němu dle záznamů(!) docházelo už před začátkem konfliktu, opuštění tohoto hrůzného případu ze strany BBC (Stanici bylo poskytnuto dostatečné množství dokumentů na toto téma. pozn. aut.) možná znamená, že polští(!) snipeři, podporovaní ze strany NATO, také mohli provádět zvěrstva a režim Petra Porošenka mohl velmi dobře vést kampaně rasově motivované genocidy.“ (A jaký, krom linie v čase, je rozdíl mezi režimem Porošenka a Zelenského?)
Priština, Kyjev, Praha. Tři opory fašizmu…
Takže, abychom trochu zaparafrázovali dílko pana Jandourka dle titulku, ruští propagandisté neobjevili nové dno. Ani fóroví jandourci je neobjeví, poněvadž jejich plátek žádné nemá. A také si ruští novináři (dle Jandourka propagandisté) nepletou Ukrajinu s Čínou. To si spíš Jandourek (náruživý a oddaný propagandista) plete Čínu s Kosovem. Ano – tam to dokonce dotáhl na byznysu s lidskými orgány mezinárodní terorista Hashim Thaci až na prezidenta uměle odtrženého narkostátu, s nímž máme my, Česká republika dokonce navázány diplomatické vztahy.
Kosovo, Ukrajina. To panu Jandourkovi (katolík a věřící člověk, považte…!) nevadí, že s těmito „státy“ nás pojí sdílení fašizmu? Díky fialové vládě? Taky kvůli „ignorantství západního publika“ (a my jsme přece Západ!) jak říká výstižně Tony Cartalucci.
V minulém století jsme na počátku světových válek začínali vždy na špatné straně. V té První z donucení, v té Druhé posráním z leknutí, ale teď? Když začíná ta třetí? Úplně dobrovolně!
A opravdu není vůbec jisté, že na konci budeme díky nemnoha statečným opět na straně vítězů. A nebo, že vůbec budem… Ale Jan Jandourek, co místo novinařiny pohřbívá pravdu v propagandě snad strach z budoucnosti mít nemusí. Zase se najde nějaká klávesnice a o jeho orgány snad nějak enormní zájem nebude. Nebo by chtěl někdo třeba jeho srdce?
Publikoval: Svatopluk Otava
komentátor ANS
