Důležitý je správně „hodnotový“ motiv. Třeba plac pro anglosaské základny, kolonizace či loupež čehokoli. Jak v roce 1999, tak i v roce 2014 byly všechny uvedené „důvody“ v sázce.
Třikrát (či kolikrát…) hanba nám!
Téměř čtvrtletí drcení srbského odporu proti demontáži své vlasti neskutečnou vojenskou přesilou NATO přineslo jen částečný výsledek, v nějž „evropské hodnoty“ a „náš způsob života“ doufaly. I přes české území s omezovanou až zcela omezenou suverenitou se proháněly americké bombardéry bez zjevného protestu šokovaných obyvatel – i tak věčná hanba nám!
Nakonec sice bylo Srbsko paralyzováno, tisícovky mrtvých civilistů však zaručují, že navzdory americké základně v ukradeném Kosovu pro 30 000 ozbrojených „civilizátorů“, tato slovanská země se nezlomí, potřebný počet kolaborantských politikářů nemaje. To zmiňme jako skutečnost a v této souvislosti – opět hanba nám!
V těchto dnech Rusové ukončili letitý teror fašistů, retrofašistů, protofašistů, neofašistů a klidně si dosaďme tolik předpon, co jich vymysleli koronofašisté vakcinačního teroru pro mutující koronavirus, čímž zamezili osmiletému vraždění svých bratrů a sester v umělých hranicích evropského Íráku zvaného Ukrajina. Od doby obsazení politikářských postů havlisty a estébáky se tak již více než 30 let tvrdošíjně pohybujeme na straně teroru, lží a nenávisti maskovaných médii jako pravdy a láska. Dodáváme zbraně vrahům a do třetice, asi ne naposled – hanba nám!
Prodej zbraní je normální byznys. Aby pro nás nebyl výnosný zařídil na přání Západu, stejně jako protiústavní rozbití Československa, trpasličí gigant Havel. Ale dodávání zbraní pro americké „naše bastardy“ je svinstvo a nezačalo to jistě materiálním sponzoringem kyjevského Bidenovic gangu. Dokonce ani vykulený kdysiministr Zaorálek s tím nezačal, když naše zbraňové přebytky určené Kurdům svěřil do distribuce USA, čímž rozradostnil nejednoho džihádistu.
Nenávist k Rusku – to je ten správný GENDER!!!
Zajímavé je, že ke všeobecnému kálení na naši národní identitu, odkazy děl našich předků a všeobecné nenávisti ke všemu slovanskému se tak ochotně přidávají politikářské ženštiny. Gymnazální kariérní rozhoďnožkou Němcovou počínaje, přes ministryně likvidace armády (oficiálně obrany) Parkanovou, Šlechtovou a nyní Černochovou až po předsedkyni poslanecké sněmovny Pekarovou konče.
Vlastně nekonče, protože tupoučkých genderyň chrlících sebevražednou nenávist proti Rusku a slovanstvu vůbec je spousta nejen napříč politikářským spektrem, ale taky v tzv. kulturní frontě. Tam se projevuje narcistních zahleděnek do vlastní výjimečnosti hromada. (Ne)obdivuhodné blinkání na svůj původ ze strany různých holubových či geislerových je i v kontextu této šílené doby nepochopitelné.
Paní Černochové se dle popisu v jednom z médií „lámal dojetím hlas“, když hovořila o ukrutnostech ruské armády obléhajících fašistické hordy Azova. Jeden nemusí mít valné mínění o IQ tety od bankovní přepážky, co dnes šéfuje tzv. ministerstvu obrany, ale jestliže by chtěla, tak informace o zvířatech v lidské kůži s modrožlutými plackami na mundůrech by si našla. A nepovšiml jsem si, že by v průběhu uplynulých osmi let projevila jedinké „lámaní hlasu dojetím“, když byl vyvražďován ruský Donbas.
Paní ministryně si to všechno umí zdůvodnit podobně, jako obhajovala raketové útoky pod falešnou vlajkou proti Sýrii. Takto: „Nám nezbývá, než věřit tomu, že tito lidé informace mají (CIA a další…) a na základě těch informací, že tam ten zásah oprávněný byl.“
Netřeba vědět! Stačí věřit… A takto, svou jemnou duší a ženským instinktem a pevnou vírou jsou skvosty našeho elitářského nebe ochotny spolknout každou nejstupidnější vějičku a klidně poslat smrtící náklad kamkoli, hlavně, že je to proti Rusku. Konečně – paní Černochová tak byla vedena od útlého věku a dodnes dá na svou polskou maminku. Ta zastává názor, že: „Rusák je schopen úplně všeho“. (Polák ovšem ne, ten by hodnotově napřed možná podumal, co mu z toho či onoho bude k užitku, takříkajíc „kápne“…)
Copak nás opravdu jako národ a stát šílení havlisté, prodejní estébáci a zakomplexované sufražetky dovedou až do historické minulosti? To dovolíme? Když stejně početný srbský národ je ochoten jakékoli oběti a dobře připravená ruská velmoc k jakékoli pomoci, jak už tolikrát dokázala?
Svatopluk Otava
komentátor ANS
Aliance národních sil 