Vypadá to, že „neviditelná ruka trhu“ si umí zvráceně pohrát i s lidským utrpením a špinavé úmysly s dobrým politickým krytím vyprodukují na špinavých kontech pěknou hromádku špinavých peněz.
Procházka by dnes mrkal…
V úterý bylo ještě hezké počasí, akorát tak na špacír po Matičce Praze, respektive jejím historickém centru, kam jsem už dlouho nezavítal. Tak jsme se s drahou polovičkou vypravili, jaksi jsme si to „užili“ a nejbližších pár let jistě budeme chodit relaxovat jinam. Proč? Inu, má se to asi tak.
My, pražské náplavy z předměstí jsme uvykli přepravovat se do různých lokalit autem, ovšem na procházku v centru se to věru málo hodí. Nejde jen o to, že dopravní infrastruktura je po pirátsku vlastně nezdolná a vzdorující i navigaci, ale není zkrátka vůbec kde parkovat. Ale co, špacír je špacír, dopravíme se k centru metrem nebo tramvají a pak si v klidu můžeme zrealizovat pěší túru i s tematickou titulkou kdysi Národní politiky. Ta svého času uvodila fotografii císařpána, když mocnář navštívil Karlův most s popiskou: „Procházka na mostě“. Rázem se tak stal ze slovutného Habsburka s tituly etc., etc… jednoduše „Franta Procházka“, v méně přátelských kruzích Podskalí či na Žižkově dokonce „Starej Procházka“.
Ze Smíchova to jezdí na Ukrajinu po pěti minutách.
Už na Smíchově bylo jasné, že z krásného jarního dne může má k pitomostem popudlivá letora snadno učinit konfliktně-diskutabilní záležitost. A začalo to tím, že jsem si po letech zakoupil jízdenku MHD čekal na tramvaj do centra Stověžaté. Několik tramvají projelo, trval jsem v ten slunný den na jízdě českou elektrikou, ale jely jen jakési samé ukrajinské. Jedna šalina za druhou s modrožlutými polepkami mě docela míchaly, nakonec jsem nevydržel vyčítavý kukuč mé životní družky a nastoupil do čtvrté ukrajinské tramvaje.
Hrkali jsme do centra, míjeli spoustu (zřejmě) ukrajinských konzulátů, ukrajinských úřadů, škol, církví, restaurací, divadel. Už to nebyly ty poměrně menší samolepící bikolóry ve žluté a modré, ale řádné fláky pět, deset i dvacet metrů, pleskalo se to ve větru kam oko dohlédlo a vlastně těm starodávným ulicím a domům bralo tu památečnost a intimitu, spíše měl člověk dojem z přípravy jakéhosi nastávajícího karnevalu. Jeden z úřadů (nebo snad škola?) mi nakonec zvedl náladu. Ne dva stožáry, ale čtyři! Na horních dvou bývalá československá vlajka, vedle eurosojuzní, pod nimi velvyslanecká ukrajinská a vedle (jaksi symbolicky) černá. Snad ty odpovědné nechá pan Rakušan jen zavřít a nepopraví je….
Žlutomodrá záplava se správně jmenuje „Vedení“!
V mém nitru nastalo však jakési divení, poněvadž jarní procházky centrem Prahy absolvujeme docela pravidelně, ale vůbec si nevzpomínám, že bych v posledních 8 letech kde viděl tak intenzivně projevovanou solidaritu s vražděnými donbaskými horníky, jejich ženami a dětmi, jichž bylo bestiálně pobito více než 14 000, prý jejich vlastními vojcly s blatouchově-pomněnkovými třepetalkami na tancích a mundůrech. Nebo mi něco uniklo? Tak se půjdeme zeptat… Chudák Lucinka, tak nepůjdeme. Ona počká venku, já vždy sám navštívím Zelenskyho velvyslanecké filiálky, abych prostě věděl.
Vyzvídal jsem tak v Klementinu, na DAMU, v Akademii věd, dozvěděl jsem se prd. Zaklínadlo všech portýrů, portýrek a náhodně stopnutých intošáckých zjevů bylo rčení: „To já nevím (proč tam visí žlutomodrá a nikdy nevisela červenomodrobílá), to vedení, víte?“ Tak teď už vím.
„Solidarita“ je totiž byznys!!!
Taky je mi jasné, že ty metráky tkanin, transparentů, samolepek apod. někdo objednal, zhotovil a jak objednavatel, tak dodavatelé dostali pěkně zaplaceno. A kdo asi platil? Daňoví poplatníci prostřednictvím zastupitelstev a dalších politikářů.
Ale co! Jestliže se pan předseda vlády věnuje podloudnému obchodu se zbraněmi, jak se zdá, proč neodlehčit rozpočty o pár hrstí žlutomodrých penízků, že ano…? Zase jsme jednou světoví v tom šplhu kdovíkam.
Mimochodem – to že Rusové zlikvidovali celou ukrajinskou flotu, je naprostý fake! Na vlastní oči jsem viděl tři ukrajinské lodě severoseverovýchodně od Karlova mostu! A taky, no, taky jsem pak v přecpané tramvaji viděl, že ve Spálené ulici mezi dvěma zastávkami nebyla ani jedna hospoda, obchod nebo úřad se žlutomodrou nálepkou. Je teda pravda, že jsem viděl jen na jednu stranu, nikomu nic zlého jako tento…, ale – hlásit by se to mělo, že jo?
Docela by mě dnes taky zajímalo, zda bývalý pan prezident Klaus by ještě pod dojmem současného dění lpěl na tezi, že: „…nezná pojem špinavé peníze…“
Svatopluk Otava
Komentátor ANS
Aliance národních sil 